autor: Petr Pražák

Motto:

V každém muži jsou čtyři mocní

Wiliam Blake

Není snadné být mužem v době, kdy chlapci jsou vychovány ženami, life-stylové časopisy prosazují ženskou emancipaci a mužskou depilaci, moudří vládci s vizí, odvahou a velkorysým a upřímným srdcem jsou vzácnější než panda a naši bojovníci válčí prostřednictvím televizím obrazovek ve vzdálených válkách, kterým nikdo nerozumí, nebo vybíjejí svou agresivitu na silnicích a finančních trzích. Aby pochopili a potvrdili svou mužskou identitu v postmoderní době, mnozí muži se vrací ke kořenům. Znovu objevují mužské archetypy – hrdinu, krále, bojovníka, milence a snaží se jim porozumět a dát nový obsah.

Co jsou to archetypy

Na počátku bylo slovo, slova se spojila v příběhy, z příběhů se staly mýty, které ukazovaly lidem cestu.V náboženství, v pohádkách, v tradicích, v umění. Tyto fantazie a symbolické obrazy, které známe z pohádek a mýtů, jsou projevem tzv.archetypů. Zakladatel analytické psychologie C. G. Jung znovuobjevil pro naši západní civilizaci fakt, že mýty jsou v první řadě psychické manifestace, které zobrazují povahu duše.

Archetypy jsou podle něj typické postavy, motivy, scénáře a bytostná poznání, které nám umožňují bezpečně proplouvat nevědomím až k pochopení a prožitkům naší skutečné podstaty. Symbolickou formou vyprávějí o základních zkušenostech lidské existence. Archetyp není sám o sobě ani dobrý ani zlý a jeho pozitivní či destruktivní vliv záleží na tom, zda mu podlehneme, budeme ho ignorovat či naopak respektovat a brát v úvahu a záleží na tom, jak se k němu postavíme. Archetypy jsou plné tvůrčí energie. Pokud se na ně dokážeme napojit, najednou chápeme, víme, co musíme udělat, a ještě v tom okouzlení nacházíme energii, abychom to udělali. Z hlubin našeho nevědomí se vynořuje životodárná řeka, aby opět zavlažila často již vyprahlou zemi. Pokud si impulsu a potřeb našeho nevědomí nevšímáme, může se místo životadárného pramene dostavit povodeň, které může zničit vše okolo. Na archetypy nemůžeme vyzrát rozumem.Hovoří k nám řečí symbolů a metafor.

Současná populární kultura často sklouzává k zobrazování archetypů v ploché nezralé podobě. Snad proto mělo tak obrovský úspěch filmové zpracování Pána Prstenů, kde nacházíme mnoho postav zosobňujících zralé mužské i ženské archetypy v čiré podobě

Mužské archetypy

Základní mužské archetypy vždy zahrnují nějakou formu moci. Řeší jak vzniká dobrá moc. Jak se ovládá, jak se sdílí, jak se užívá pro dobro druhých, co je to duchovní moc a co je to sobecká moc. Muž se musí naučit nazývat moc pravým jménem. Musí ji ctít, nebo ho téměř vždy zničí. Vezměte si příklad z většiny řeckých či Shakespearových tragédií.

Hrdina

Archetypu hrdiny se věnoval ve svém díle především americký myslitel Joseph Cambell. Hrdina má v nevědomí jednu obrovskou výhodu, která jej staví do pozice neporazitelného. Má nekonečně mnoho životů, žádná smrt ho nezastaví, žádné mříže ho neuvězní, žádná vzdálenost ho neoddělí, zdá se být nekonečně silný. Je si jistý svou pravdou a svým cílem nikomu se nezpovídá a za své činy nenese odpovědnosti. Příkladem může být bájný Herkules či většina postav akčních amerických filmů. Hrdina  je součástí chlapecké psychiky, kdy je běžné testovat své limity. Dává nám energii vyrazit na cestu z bezpečí domova. Na konci cesty hrdiny by měla nastat transformace a moudrost. Hrdina je nutné stádium pro zralého krále, bojovníka, čaroděje či milence. Bohužel mnoho mužů v zralém věku stále setrvává v archetypu hrdiny

Král

Král patří velice silné archetypy. Vyjadřuje sílu autority vnitřní i vnější. Moudrý král spojuje a vidí celkový obraz. Klidný král sedící na trůnu je archetypem vyrovnanosti a bezpečí uvnitř svého „já“. Je proto symbolem plodnosti a tvůrčí energie pro všechny ve své říši. Král „oplodňuje zemi“. Země ( stát, firma, oddělení) je odrazen svého krále. Jak nám říká legenda o Artušovi, když král ztrácí sílu, země umírá.

Král  ve své síle je muž dost sebejistý na to, aby rozpoznal, potvrdil a požehnal dobru v jiných lidech. Necítí se ohrožen růstem a vyspělostí druhých, protože zná a miluje toho, kým je on sám. Nemůžete ohrozit krále, protože nepotřebuje ani vás ani váš obdiv. Je hlavním principem zdravé nezávislosti, jakési autonomie s přesně vymezenými hranicemi. Čím větší je král, tím většímu království může vládnout.Opravdový král si je tak sám sebou jistý ve své síle, že skutečně může do svého království zahrnout a přijmout své nepřátele a není tím ohrožen. Příkladem dobrých králů může být náš Karel IV či Aragon z Pána prstenů v okamžiku, kdy přijme svůj královský úděl.Stínový král, který není v rovnováze se pak může stát slabochem či tyranem.

Čaroděj

Úkolem čaroděje je nepochopitelné věci proměnit v pochopitelné.Je to něco jiného, než pouhá inteligence, je to moudrost. Čaroděj vám také pomáhá setkat se s vaším stínovým já. Král ve vás potřebuje čaroděje, aby ho udržoval v pravdivosti a poctivosti. Tato podmanivá postava je archetypem uvědomění, vědomí, růstu a přeměny. S jeho pomocí poznáme hloubku, smysl, a hlavně stíny svého „já“ a všeho ostatního. Učí nás, že věci nejsou tím, čím se na první pohled zdají. Tento archetyp prezentuje postava Gandalfa, který musel projít podsvětím, aby se stal Gandalfem Bílým. Je však snadné stát se Sarumanem, když začne duchovní, terapeut, guru nebo léčitel věřit ve svou vlastní moc a přemůže ho pýcha. Když přijme za svou tu uctivou představu, kterou do něho lidé promítají, začne to s ním jít z kopce. Pokud duchovní vůdce nevnímá sám sebe dostatečně silně jako pouhý pokorný nástroj něčeho, jestliže se on sám nepodrobuje moudrému duchovnímu vedení, pak je to možná vůbec nejnebezpečnější archetyp .

Bojovník

Bojovník je archetypem odvahy, stálosti a je také část ve vás, která se snaží sama sebe někam dostrkat. Bojovník ví, jak sám sobě říci ne. Rád sám od sebe hodně vyžaduje. Jak stárneme, tak tuto kvalitu ztrácíme a měkneme nejen na těle, ale i na duchu.

Bojovník nemá rád svět odstínů, má rád černou a bílou Chce vědět, kdo jsou ti dobří a kdo jsou ti špatní. Když to ví, tak je šťastný. Ví koho ochránit a koho zastřelit. Rád ochraňuje hranice. Opravdové, a nebo ty vnitřní, psychologické. To je asi nejdůležitější pojem pro pochopení bojovníka. Dejte mu nějakou hranici, kterou může střežit. Tato část ve vás ochraňuje vaši vlastní identitu a ochraňuje vaši rodinu.

Bojovník totálně závisí na tom, aby měl dobrého krále. Dobrý král říká bojovníkovi „Synu, tahle bitva stojí za to, aby se bojovala, ale tahle bitva za to nestojí.”

Stínový bojovník neposlouchá žádného krále. Používá svoji válečnickou energii ne k tomu, aby chránil druhé, ale aby sám sobě získal slávu. Všechno svoje zlo promítá do předpokládaného nepřítele. Místo ochránce se z něj stává ničitel. Kým chcete raději být?Achillesem, bojucícím pro slávu či Hektorem, bránící své město Troja a svou rodinu?

Milenec

Archetyp milence dává mužské psychice schopnost prožívat city, navazovat vztahy a intimitu, oceňovat krásu a užívat radosti života.  Ve své zralé podobě přítomnost milence ostatní mužské archetypy zjemňuje, ale nezměkčuje. I milenec má své stínové postavy, kdy na straně jedné je promiskuitní Casanova, užívající si svou moc nad ženami, neschopen navázat trvalý vztah a straně druhé závislý „maminčin mazánek“.

Knihy, které by vás mohly zajímat:

  • Robert Bly: Železný Jan
  • Robert Moore: Král, Bojovník, Čaroděj, Milenec
  • Richard Rohr & Joseph Martos: Cesta divokého muže
  • Joseph Campbel: Tisíc tváří hrdiny