Jsme profesionálové s dlouholetou zkušeností v oblasti rozvoje lidského potenciálu a řízení lidských zdrojů, s praxí z vrcholového managementu a kvalitním psychologickým a koučovacím vzděláním.

 

Petr Pražák

Managing Partner
Kouč  – Konzultant 

Specializuje se na:

  • koučování manažerů a týmů
  • poradenské projekty v oblastech  odměňovaní a motivace
  • školení v oblastech manažerský koučink, pozitivní leadership
  • Koučink 100%
  • Pozitivní psychologie 100%
  • Odměňování a motivace 100%

Vendulka Mikšovská

Kouč  – Konzultant

Specializuje se na:

  • koučování manažerů
  • poradenské projekty v oblastech  rozvoje lidských zdrojů
  • školení v oblastech: manažerský koučink
  • výcvik koučů
  • Koučink 100%
  • HR management 100%
  • Management Development 100%

Nejnovější články v našem blogu.

Jak si vybrat kouče

Jak si vybrat kouče

Pro úspěch procesu koučování je velice důležitý výběr kouče. Vzhledem k realitě českého koučovacího trhu, kdy koučovací služby může nabízet kdokoli, kdo se za kouče prohlásí, vám mohou pomoci při výběru vhodných koučů pro spolupráci odpovědi na následující otázky. Je kouč držitelem nezávislé akreditace ČAKO, ICF, EAGT, EMCC, nebo jiné mezinárodně uznávané organizace? Má kouč specifický výcvik v koučinku ukončený certifikátem? Výcviky – základní úroveň: > 65 hodin, zkušení: > 125 hodin Má kouč relevantní zkušenosti pro koučování manažerů? Jaká je délka jeho koučovací praxe? Jaká je délka koučovací praxe od ukončení  výcviku v koučování? Jaký je celkový počet odkoučovaných hodin? Rozumí kouč organizačnímu kontextu, ve kterém bude koučovat? Jaké má kouč doporučení či reference? Obecně platí, že poslední slovo při výběru by měl mít vždy klient, který se rozhoduje na základě osobní zkušenosti s koučováním. Kouč by vás měl inspirovat a motivovat, mělo by jít o vztah ve výši očí, kdy ani jedna strana nebude mít tendenci dominovat.  ...
Koučování – cesta k výkonnému a kreativnímu týmu

Koučování – cesta k výkonnému a kreativnímu týmu

 Kolik ze svého potenciálu skutečně využíváte ve své práci? A co je ta největší bariéra, která vám váš potenciál brání využívat? Tyto dvě prosté otázky klade sir John Whitmore, jeden ze zakladatelů a guru koučinku na svých seminářích po celém světě. Zajímavé je, že bez ohledu na kontinent, národnost či náboženství výsledky vycházejí v podstatě stejně. Většina lidí na světě si myslí, že využívají maximálně 40 procent svého potenciálu a největší bariérou je strach. Ukazuje se, že tradiční způsob vedení firem selhává. Společnosti, které spoléhají na direktivní způsob řízení a vše se pokoušejí zakonzervovat do systémů a směrnic, se ve stále se zrychlujícím a silně konkurenčním prostředí začínají podobat nemotorných dinosaurům, kteří sice dokáží ještě mnohé převálcovat, ale ve skutečnosti jsou odsouzeni k vyhynutí. Jejich zaměstnanci bývají frustrováni a demotivováni. Snad proto koučink patří mezi jeden z nejrychleji rostoucích bussinesů na světě a zdá se, že vlna popularity dorazila již k nám. Mnoho firem si začíná uvědomovat, že kvalitu firmy dělá především kvalita lidí, kteří v ní pracují. Osvícené firmy již nemluví o lidských zdrojích, ale o lidském a psychologickém kapitálu firmy. A hledají nové cesty, jak své lidi rozvíjet. Proč koučink funguje? Není to ani manipulace, ani dávání rad, koučink pomáhá aktivizovat každému z nás své zdroje a uvolnit potenciál, který v nás je. Koučink zvyšuje schopnost rozhodovat se a přejímat odpovědnost za své rozhodnutí. Koučink tedy „vyrábí“ zaměstnance a týmy pro nové tisíciletí – kreativní, schopné se rozhodovat a přebírat odpovědnost. Co je podstatou koučinku? Koučink je obvykle dialog dvou lidí ve „výši očí“, ve kterém koučovaný přichází s přáním dosáhnout cíle. Ten, kdo je v roli kouče – a může to být profesionální kouč, manažer,...
Jak změnit systém odměňování

Jak změnit systém odměňování

Efektivnost systému odměňování může mít výrazně pozitivní i negativní vliv na firemní kulturu, angažovanost a spokojenost zaměstnanců a v konečném důsledku na výsledky celé společnosti. Podle americké asociace psychologů (APA) je transparentní a férový systém odměňování jedním ze základních předpokladů pro psychologicky zdravé pracoviště. Jak jste na tom ve vaší společnosti? Je stávající systém odměňování něco, co vaši firmu podporuje nebo jí spíš podráží nohy?  Pokud vše funguje jak má, měly by pro vaši firmu platit následující body: Vaši zaměstnanci vnímají systém odměňování jako férový a transparentní a rozumějí mu. V rámci standardních pravidel odměňování dokážete vždy získat z trhu zaměstnance s takovou úrovní znalostí a dovedností, které potřebujete. Systém odměňování účinně podporuje současnou strategií a cíle celé vaší společnosti. Systém odměňování účinně podporuje chování, které po svých zaměstnancích vyžadujete. U každého zaměstnance jste schopni na základě jednotných kritérii zdůvodnit výši jejich mzdy. Pokup používáte variabilní odměny, měly by pro jejich výplatu stanovena jasná, objektivní a měřitelná kritéria, a zaměstnanci by měli tyto kritéria dokázat svým chováním a výkonem reálně ovlivnit Máte pod kontrolou mzdové náklady na úrovni organizace i jednotlivých útvarů. Všichni vaši manažeři systém odměňovaní podporují a nemají tendenci ho obcházet.   Kdy je čas na změnu Revize systémů odměňování a jeho případná změna se provádí obvykle v pětiletém cyklu. Každý systém odměňování má tendenci podléhat běžné entropii a inflaci. Postupem času se stanovená pravidla začínají dodržovat pouze formálně a objevuje se stále více nesystémových výjimek. Ty mohou být pragmatickou reakcí manažerů na fakt, že stávající systém odměňování nedostatečně reaguje na změny. V rámci vnitřního prostředí firmy může jít například o změny v oblasti systémů řízení, firemní kultury či...
Legislativní změny v oblasti mezd a daní z příjmu fyzických osob pro rok 2015

Legislativní změny v oblasti mezd a daní z příjmu fyzických osob pro rok 2015

Ve spolupráci s našimi partnery  z Wertheim s.r.o.  – společnosti pro daňové a účetní poradenství – jsme pro vás připravili shrnutí nejdůležitějších legislativních změn v mzdové oblasti pro rok 2015. Minimální mzda vzroste podle schváleného návrhu vlády od 1.ledna 2015 z 8 500 na 9 200 Kč. Od ledna se má zvýšit o 8,2 procenta. S nejnižším výdělkem porostou nejnižší zaručené mzdy pro zaměstnance ve veřejné správě a pro ty bez kolektivních smluv. Jejich příjmy se dělí do osmi skupin podle složitosti práce. Nyní se pohybují od 8 500 do 17 000 Kč. Od ledna by to mělo být od 9 200 do 18 400 Kč.  U životního pojištění se bude se týkat osvobození od daně pouze té části příspěvku na pojistné, která je určena ke krytí pojistného rizika ve výši ujednané pojistné částky, kterou se pojišťovna zavázala v případě vzniku pojistné události vyplatit. Částka určená k investování s pojišťovnou negarantovaným plněním přestává být osvobozena od daně z příjmu.  Podmínky daňové uznatelnosti se pro zaměstnavatele nemění. Zvyšuje se daňové zvýhodnění na druhé a další vyživované dítě žijící ve společně hospodařící domácnosti, a to 15 804 Kč ročně na druhé dítě a 17 004 Kč ročně na třetí a každé další dítě. Výše daňového zvýhodnění na první dítě ve společně hospodařící domácnosti zůstává na úrovni 13 404 Kč ročně. Nově však budou nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně zaměstnanci prokazovat zaměstnavateli potvrzením od zaměstnavatele druhého ze zaměstnanců, ve kterém zaměstnavatel uvede, na které děti druhý ze zaměstnanců (poplatníků) uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši. V této souvislosti bude také zaměstnavateli požadováno prohlášení zaměstnance o tom, jaký je počet dětí vyživovaných v...
Firemní kultura pro nové tisíciletí

Firemní kultura pro nové tisíciletí

Slovo krize se dnes skloňuje ve všech pádech, až nás z toho uši brní. A tak je možná právě teď vhodné položit si otázku: Jakou firemní kulturu by měly mít společnosti, aby na počátku nového tisíciletí uspěly. A jaká firemní kultura už spíše nefunguje? Co brzdí firemní rozlet? Jeden ze zakladatelů evropského koučinku Sir John Whitmore na seminářích s manažery často připomíná: „Lidé podávají výkon, protože chtějí, ne proto, že musí.“ Mnozí mi asi dají za pravdu, že toto aktivní, či pasivní chtění zaměstnanců je ovlivněno firemní kulturou. Jedna z firemních kultur, které dnes přestávají být efektivní, je založená na strachu. Lidé se bojí něco samostatně udělat, kryjí si záda byrokratickými procedurami a předpisy, bojí se konfliktu. Pokud bychom pro jednodušší pochopení použili obrázek z fotbalového zápasu, lidé si v duchu říkají: „Radši do toho míče nekopnu, co když se netrefím a někdo mne zkritizuje.“Tato kultura se často na první pohled tváří přátelsky, lidé se na sebe usmívají, dělají, že se drží pravidel, ale zkrátka je to prostředí, kde se všichni vyhýbají tomu pomyslnému míči a taková společnost se neposouvá příliš kupředu. Druhým extrémem jsou společnosti, kde uvnitř firmy vládne mezi lidmi velká rivalita. Lidé jsou zde podporováni aby soutěžili mezi sebou a tím pádem někdy zapomínají, že mají soutěžit hlavně s okolními konkurenčními podniky. Zdejší manažeři i zaměstnanci se mezi sebou perou o moc, jde tu hlavně o to, kdo nejvíc prodá, kdo má pod sebou nejvíc podřízených, čí rozpočet je největší, kdo ukořistil největší kancelář. Je to soutěživost dovedená ad. absurdum. Firemní kultura pro nové tisíciletí Jaká je tedy úspěšná firma nového tisíciletí? Použijeme-li opět příměr z fotbalu, je to úspěšné vyhrávající...
Jak vybrat správné zaměstnance

Jak vybrat správné zaměstnance

Otázku, jak najít toho pravého či tu pravou, si nekladou pouze hrdinové romantických příběhů, ale stále naléhavěji také personalisté. Vždyť kvalita zaměstnanců často rozhoduje o úspěchu či neúspěchu firmy. Prvním krokem k úspěšného výběru bývá vědět, co od dané pozice očekáváme a jaká kritéria by měl ideální kandidát skutečně splňovat. Poměrně snadno se definují znalosti. Manažer i personalista mají obvykle jasnou představu, co by kandidát měl znát a umět.Také je nejsnadnější zjistit, zda je kandidát splňuje. Absolvování určitého stupně formálního vzdělávání nám garantuje určitou úroveň znalostí a v případě specializovaných požadavků není takovým problémem je otestovat. Dalším kritériem výběru jsou dovednosti. Jejich definování je snadné. V některých případech, zejména u vyšších pozic, se však jejich reálná úroveň zjišťuje o něco hůře. Vhodné je se podrobně zaměřit na ten úsek profesní dráhy,  ve kterém se požadované dovednosti mohly projevit. Pokud má kandidát za sebou několik úspěšných projektů, můžeme usoudit, že pravděpodobně má kompetentní dovednosti z projektového řízení. Některé dovednosti, například schopnost týmové spolupráce či prezentační dovednosti, může prověřit na místě  assessment centrum. Obvykle po kandidátovi požadujeme i určité zkušenosti – aplikované znalosti a dovednosti prověřené a zakalené praxí. Obecná a hojně používaná charakteristika – například 5 let praxe v lidských zdrojích- však obvykle nestačí. Spíše potřebujete vědět, jaké konkrétní zkušenosti daná pozice vyžaduje. Má mít kandidát zkušenosti s projektovým řízením, s navrhováním či implementováním nových procesů? Se znalostí těchto konkrétních požadavků lze již dobře směřovat otázky při přijímacím pohovoru a snadněji vybrat správného kandidáta. Kompetence můžeme definovat jako osobností charakteristiky, které jsou kritické pro úspěšný výkon role v rámci organizace. Definovat správně kompetenční profil na danou pozici bývá největším úskalím výběru. Jen málo organizací u nás má zpracovaný slovník kompetencí...

Pokud máte zájem s námi spolupracovat, napište nám,  rádi se s vámi potkáme osobně.

Napište nám!