Legislativní změny v oblasti mezd a daní z příjmu fyzických osob pro rok 2015

Legislativní změny v oblasti mezd a daní z příjmu fyzických osob pro rok 2015

Ve spolupráci s našimi partnery  z Wertheim s.r.o.  – společnosti pro daňové a účetní poradenství – jsme pro vás připravili shrnutí nejdůležitějších legislativních změn v mzdové oblasti pro rok 2015. Minimální mzda vzroste podle schváleného návrhu vlády od 1.ledna 2015 z 8 500 na 9 200 Kč. Od ledna se má zvýšit o 8,2 procenta. S nejnižším výdělkem porostou nejnižší zaručené mzdy pro zaměstnance ve veřejné správě a pro ty bez kolektivních smluv. Jejich příjmy se dělí do osmi skupin podle složitosti práce. Nyní se pohybují od 8 500 do 17 000 Kč. Od ledna by to mělo být od 9 200 do 18 400 Kč.  U životního pojištění se bude se týkat osvobození od daně pouze té části příspěvku na pojistné, která je určena ke krytí pojistného rizika ve výši ujednané pojistné částky, kterou se pojišťovna zavázala v případě vzniku pojistné události vyplatit. Částka určená k investování s pojišťovnou negarantovaným plněním přestává být osvobozena od daně z příjmu.  Podmínky daňové uznatelnosti se pro zaměstnavatele nemění. Zvyšuje se daňové zvýhodnění na druhé a další vyživované dítě žijící ve společně hospodařící domácnosti, a to 15 804 Kč ročně na druhé dítě a 17 004 Kč ročně na třetí a každé další dítě. Výše daňového zvýhodnění na první dítě ve společně hospodařící domácnosti zůstává na úrovni 13 404 Kč ročně. Nově však budou nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně zaměstnanci prokazovat zaměstnavateli potvrzením od zaměstnavatele druhého ze zaměstnanců, ve kterém zaměstnavatel uvede, na které děti druhý ze zaměstnanců (poplatníků) uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši. V této souvislosti bude také zaměstnavateli požadováno prohlášení zaměstnance o tom, jaký je počet dětí vyživovaných v...
Jak dosáhnout změny

Jak dosáhnout změny

Přesto že klasické přísloví tvrdí, že změna je život,  většina z nás  má ke změně ambivalentní vztah. Na jedné straně si ji často přejeme, na straně druhé se ji obáváme. Abychom se mohli změnit nebo rozvíjet, musíme upustit naší komfortní zónu. Komfortní zóna představuje určitý prostor, který člověk obývá, je mu důvěrně známý a vyzná se v něm a kde pobyt nevyžaduje žádné zvláštní úsilí. V této zóně jednáme přirozeně a automaticky a jsme na ni zvyklí. Pokud překročíme tuto zónu nebo narazíme na oblast zkušeností nedostatečně zpracovanou v naší komfortní zóně, ocitneme se v zóně osobního rozvoje.V dětství a mladí hranice naši konformní zóny překračujeme zcela přirozeně a naše zvědavost a touha po dobrodružství nám zajišťuje naše učení a rozvoj. Problém nastává, když se v naší komfortní zóně zabydlíme a nechceme se hnout z místa. Cítíme se sice pohodlně, ale zároveň stagnujeme, rezignujeme na své vize a nerosteme. Co nás dokáže motivovat ke změně Abychom se pohnuli dál, potřebujeme obvykle motivaci. Motivaci můžeme definovat jako stav, který aktivizuje naše chování a dává mu směr. Na základní úrovni motivace směřuje chování k určité odměně, jež představuje příjemné pocity nebo omezuje pocity nepříjemné. Motivace tedy může být pozitivní nebo negativní. Negativní motivace nastává, když nám naše zóna komfortu začne být těsná a přestane být pohodlná. Například pokud se změní vnější podmínky k horšímu nebo pokud se zvýší naše uvědomění o naší situaci. Často totiž zaměňujeme důvěrně známé za pohodlné a raději si nechceme připustit realitu, přestože se naše okolí diví, jak můžeme v dané situaci setrvávat. Představte si, že máte nadváhu. Přibíráte plíživě kilo po kilu, občas si říkáte, že by bylo fajn zhubnout, ale v zásadě vám to nijak nevadí. Pak jednou zavítáte...