Jak úspěšně zvládat stres

Jak úspěšně zvládat stres

 „Doba je tak rychlá, že už nestačím držet krok ani sama se sebou“ řekla mi nedávno jedna manažerka. Vyjádřila tím pocity mnoha lidí, s nimiž denně přicházíme do kontaktu. Různé průzkumy stabilně ukazují, že výrazný stres v práci zažívá více než třetina populace. Stres má negativní dopad na naše zdraví, psychickou pohodu a z dlouhodobého hlediska také na naši výkonnost. Špatnou zprávou je, že množství stresu v našem okolí stále stoupá. Naštěstí existuje i dobrá zpráva. Se stresem se dá úspěšně bojovat. O co vlastně při stresu jde? Stresová reakce je fyziologickou odpovědí našeho těla na zvýšené fyzické, emocionální či intelektuální požadavky. Zatímco u pračlověka byla mobilizace těla do programu „udeř, nebo uteč“ vhodnou reakcí na většinu stresujících situací, v současné době společenské konvence způsobují, že se tento stav podobá túrování motoru naprázdno a většinou jen neefektivně spotřebovává naši energii. Jako stresující obvykle vyhodnocujeme události, které nedokážeme předvídat nebo ovlivnit. Události představující výzvu pro hranice našich schopností a události, které nás vystavují vnitřním konfliktům. Stres začíná být opravdovým problémem tehdy, když jsme dlouhodobě vystaveni tlakům, které jsou vyšší než naše odolnost. Důležité je si uvědomit, že působení jednotlivých stresorů se sčítá a někdy mohou rozhodnout i maličkosti. Pokud se najednou nahrne několik událostí, které jinak zvládáte s úsměvem, může přetéct pomyslná poslední kapka. Mějte svých 5P pohromadě V případě zvládání stresu 5P znamená:  prevenci  předvídání  přípravu  percepci poučení Na prvním místě stojí prevence. Ideální je, když dokážeme zmapovat možné původce stresu ve svém okolí a dokážete se jim úspěšně vyhýbat nebo je zcela eliminovat. Pokud již popáté v tomto měsíci zmateně pobíháte ráno po bytě, hledáte zoufale klíče a stresujete se, že přijdete zas...
Jak dosáhnout změny

Jak dosáhnout změny

Přesto že klasické přísloví tvrdí, že změna je život,  většina z nás  má ke změně ambivalentní vztah. Na jedné straně si ji často přejeme, na straně druhé se ji obáváme. Abychom se mohli změnit nebo rozvíjet, musíme upustit naší komfortní zónu. Komfortní zóna představuje určitý prostor, který člověk obývá, je mu důvěrně známý a vyzná se v něm a kde pobyt nevyžaduje žádné zvláštní úsilí. V této zóně jednáme přirozeně a automaticky a jsme na ni zvyklí. Pokud překročíme tuto zónu nebo narazíme na oblast zkušeností nedostatečně zpracovanou v naší komfortní zóně, ocitneme se v zóně osobního rozvoje.V dětství a mladí hranice naši konformní zóny překračujeme zcela přirozeně a naše zvědavost a touha po dobrodružství nám zajišťuje naše učení a rozvoj. Problém nastává, když se v naší komfortní zóně zabydlíme a nechceme se hnout z místa. Cítíme se sice pohodlně, ale zároveň stagnujeme, rezignujeme na své vize a nerosteme. Co nás dokáže motivovat ke změně Abychom se pohnuli dál, potřebujeme obvykle motivaci. Motivaci můžeme definovat jako stav, který aktivizuje naše chování a dává mu směr. Na základní úrovni motivace směřuje chování k určité odměně, jež představuje příjemné pocity nebo omezuje pocity nepříjemné. Motivace tedy může být pozitivní nebo negativní. Negativní motivace nastává, když nám naše zóna komfortu začne být těsná a přestane být pohodlná. Například pokud se změní vnější podmínky k horšímu nebo pokud se zvýší naše uvědomění o naší situaci. Často totiž zaměňujeme důvěrně známé za pohodlné a raději si nechceme připustit realitu, přestože se naše okolí diví, jak můžeme v dané situaci setrvávat. Představte si, že máte nadváhu. Přibíráte plíživě kilo po kilu, občas si říkáte, že by bylo fajn zhubnout, ale v zásadě vám to nijak nevadí. Pak jednou zavítáte...
Energetické investiční poradenství

Energetické investiční poradenství

V 70. letech se v mateřské školce při Stanfordské univerzitě uskutečnil jednoduchý experiment. Vědci před děti položili na stůl jeden bonbón a sdělili jim, že pokud vydrží a snědí ho až za čtvrt hodiny, dostanou bonbóny dva. Asi třetina dětí neváhala a bonbón snědla okamžitě, druhá třetina se pokoušela pár minut vydržet, ale nakonec podlehla. Jen poslední třetina se dočkala zdvojnásobení sladké odměny.Když se experimentátoři po letech vrátili k již dospělým účastníkům experimentu, zjistili, že existuje souvislost mezi studijními úspěchy a schopností tříletého dítěte odložit potěšení z bonbónu. Experiment krásně ilustruje možné strategie, které využíváme při zacházení s naší psychickou energií. V zásadě mámě dvě účelné strategie: buď si užíváme tady a teď (obrazně řečeno sníme bonbón a neřešíme naši budoucnost) nebo svoji energii investujeme (odložíme své okamžitě potěšení, abychom v budoucnu sklidili více) Problém nastane, když investujeme energii, a přesto svého cíle nedosáhneme. Když z nějakého důvodu sníme bonbón ve čtrnácté minutě nebo nám nakonec druhý bonbón vůbec nepřinesou. V takovém případě nejen že nezískáme vytouženou odměnu, ale ztratíme veškerou svou investovanou energii. O našem úspěchu či neúspěchu nakonec rozhoduje vždy to, jak účelně dokážeme investovat svoji energii. Žádná naše investice není nikdy na sto procent jistá. Přesto – podobně jako v oblasti financí – existují určité zákonitosti dobrých a špatných energetických investic. O našem úspěchu či neúspěchu nakonec rozhoduje vždy to, jak účelně dokážeme investovat svoji energii. Pokud se rozhodneme do něčeho investovat, měli bychom vždy zvažovat výnos takové investice. A opět jako u peněz: ve hře je míra rizika, likvidita (jak rychle investici dokážeme zúročit), návratnost investice. Cena za špatnou investici Objem psychické energie, který máme k dispozici, není nekonečný. Navíc část energie, kterou...
Umíte hospodařit se svým energetickým účtem?

Umíte hospodařit se svým energetickým účtem?

Možná to také znáte. Už dlouho máte nové nápady, dokonce máte promyšleno, jak je uskutečnit, to co vám ale chybí k jejich úspěšnému završení je dostatek energie. Už „rutinní“ zvládání běžných pracovních úkolů a chodu rodiny vás někdy hodně vyčerpává a na uskutečňování toho, co skutečně chceme, už síly nezbývají. Současný životní styl po nás zkrátka vyžaduje stále méně energie fyzické, ale zato klade mnohem vyšší nároky na naší psychickou energii. Pro kvalitu našeho života je klíčové, jak plná je naše „energetická kasička“. Jak o ni tedy pečovat, abychom se neoctli v energetickém bankrotu, který se projevuje v lepším případě pocitem vleklou únavou, v horším případě vyhořením, či indikovanou depresí? Vyplatí se čas od času udělat si jednoduché energetické účetnictví. Pomůže vám zmapovat „černé“ díry, kterými energie bez užitu uniká, vystopovat zloděje, kteří vás obírají o sílu a hlavně uvědomit si, kde jsou vaše zdroje a co vás nabíjí. Při takovém účetnictví se vyplatí vzít si tužku a papír a odpovědět si na několik jednoduchých otázek? 1.        Zmapujte si co jsou vaše největší zdroje energie.  Co vám ji dodává? Kde ji čerpáte? Zmapujte si jich co nejvíc. Každý to máme jinak. Může to být pravidelná návštěva posilovny s blahodárným přílivem endorfinů, večerní procházka, nebo pivo s dobrým kamarádem „bez bab“. Pro některé lidi je téměř nekonečným zdrojem energie dobrá hudba. 2.        Zmapujte vaše energetické díry, místa kudy vaše energie uniká.  Kde vznikají největší energetické ztráty? Dokud tomu nevěnujeme pozornost, často si tyto díry ani neuvědomujeme. Mohou to být takové maličkosti jako každodenní ranní stání v dopravní zácpě, pravidelný telefonát s nepříjemným příbuzným, zbytečné schůze v práci či vyšeptalé vztahy, které pěstujete už jen ze zvyku. 3.        Zamyslete se jaká je nyní Vaše energetická bilance....