Koučovaný zaměstnanec je více efektivní i spokojený

Koučovaný zaměstnanec je více efektivní i spokojený

Původní rozhovor s Karen Tweedie, prezidentkou Mezinárodní federace koučů pro rok 2009. Rozhovor s Karen vznikl v prosinci 2008 při příležitosti setkání evropských leaderu ICF v Praze. Mezinárodní federace koučů (International Coach Federation – ICF ) je největší světovou organizací sdružující profesionální kouče a poskytující nezávislé informace o koučinku potenciálním klientům. ICF má v současné době více než 16 000 členů v 92 zemích světa. Od roku 2005 má pobočku také v České repubice. Karen Tweede, prezidentka ICF pro rok 2009, má za sebou 16 let úspěšné praxe v individuálním i týmovém koučinku, facilitaci a poradentství. V současné době je ředitelkou pro koučink  v mezinárodní společnosti Coachbroker Pty Ltd. Karen je bývalou prezidentkou ICF Austrálie, je certifikována jako Profesional Certified Coach (PCC) a má více než 850 hodin zkušenosti s týmovým a individuálním koučováním. Koučink je dnes velmi moderní slovo a každý se nazývá koučem. Jak si může klient vybrat toho správného kouče? Koučink je neregulovaná a relativně mladá profese, a proto je někdy těžké se na trhu zorientovat. Při výběru koučů je důležité prověřit, jaké má zkušenostmi, zda prošli profesionálním tréninkem v koučinku, zda mají akreditaci nebo procesem akreditace procházejí. Pro klienta může být velmi nápomocné, když si může vybrat akreditovaného kouče. ICF má svůj systém akreditace a jejím záměrem je poskytnout klientům koučinku jistý komfort při výběru kouče. Akreditace zahrnuje pro každou úroveň ( ACC, PCC, MCC) jasně stanovený počet odkoučovaných hodin, počet hodin akreditovaného trénink , mentoring od zkušeného kouče, reference a zkoušku, kdy před zkušenými kouči kouč dokazuje, že umí koučovat v souladu s ICF kompetencemi kouče. Takže pokud klient vybírá kouče, akreditace mu poskytuje informaci, že tento kouč dosáhl požadované profesní úrovně. Samozřejmě pouze to...
Koučování – cesta k výkonnému a kreativnímu týmu

Koučování – cesta k výkonnému a kreativnímu týmu

 Kolik ze svého potenciálu skutečně využíváte ve své práci? A co je ta největší bariéra, která vám váš potenciál brání využívat? Tyto dvě prosté otázky klade sir John Whitmore, jeden ze zakladatelů a guru koučinku na svých seminářích po celém světě. Zajímavé je, že bez ohledu na kontinent, národnost či náboženství výsledky vycházejí v podstatě stejně. Většina lidí na světě si myslí, že využívají maximálně 40 procent svého potenciálu a největší bariérou je strach. Ukazuje se, že tradiční způsob vedení firem selhává. Společnosti, které spoléhají na direktivní způsob řízení a vše se pokoušejí zakonzervovat do systémů a směrnic, se ve stále se zrychlujícím a silně konkurenčním prostředí začínají podobat nemotorných dinosaurům, kteří sice dokáží ještě mnohé převálcovat, ale ve skutečnosti jsou odsouzeni k vyhynutí. Jejich zaměstnanci bývají frustrováni a demotivováni. Snad proto koučink patří mezi jeden z nejrychleji rostoucích bussinesů na světě a zdá se, že vlna popularity dorazila již k nám. Mnoho firem si začíná uvědomovat, že kvalitu firmy dělá především kvalita lidí, kteří v ní pracují. Osvícené firmy již nemluví o lidských zdrojích, ale o lidském a psychologickém kapitálu firmy. A hledají nové cesty, jak své lidi rozvíjet. Proč koučink funguje? Není to ani manipulace, ani dávání rad, koučink pomáhá aktivizovat každému z nás své zdroje a uvolnit potenciál, který v nás je. Koučink zvyšuje schopnost rozhodovat se a přejímat odpovědnost za své rozhodnutí. Koučink tedy „vyrábí“ zaměstnance a týmy pro nové tisíciletí – kreativní, schopné se rozhodovat a přebírat odpovědnost. Co je podstatou koučinku? Koučink je obvykle dialog dvou lidí ve „výši očí“, ve kterém koučovaný přichází s přáním dosáhnout cíle. Ten, kdo je v roli kouče – a může to být profesionální kouč, manažer,...
Vyplatí se koučink?

Vyplatí se koučink?

Skutečně je koučování takový zázrak a dá se vůbec nějakým způsobem změřit jeho dopady? S takovými otázkami se často setkáváme u personalistů a vrcholových manažerů. Jak lze tedy měřit výsledky koučinku a jak zajistit, aby byly co největší? Přínos koučinku pro koučovaného Jednoduše se dá změřit účinnost koučinku na úrovni koučovaný – kouč. Profesionální kouč vždy s klientem na začátku uzavírá psychologický kontrakt, kde jsou specifikovány výsledky, které klient chce dosáhnout. Cíle mohou být stanoveny kvantitativně i kvalitativně. Prakticky každé koučování začíná při vyjasňování cíle otázkou, jak koučovaný pozná, že svého cíle skutečně dosáhl a hledají se kritéria, která jsou vždy měřitelná. A takováto kritéria můžeme najít i cílů jako například snížení pracovního stresu, zlepšení týmové spolupráce zvýšení spokojenosti v práci, či zlepšení nějaké dovednosti. Každý koučovaný tedy je schopen posoudit, zda pro něj mělo koučování smysl a zda dosáhl svých cílů. Měření přínosu koučinku pro organizaci Obtížnější, přesto však objektivně měřitelné, je zjišťování přínosu koučování konkrétního jednotlivce pro organizaci. Koučink obvykle přináší větší efektivitu a kreativitu a má přispívající dopad na produktivitu, kvalitu či počet inovací. Pokud jste mnohem produktivnější, tento přínos pro organizaci může být spočítán. Předpokládá to však existenci kvalitního systému řízení výkonnosti ve společnosti, a takový systém není vždy k dispozici. Poměrně snáze se dají změřit přínosy koučinku na úrovni celé společnosti. Z výzkumů, které má k dispozici například Mezinárodní federace koučů, vyplývá, že zaměstnanci, mající zkušenost s koučinkem, jsou obvykle spokojenější v organizaci, cítí se více podporování ve své práci, více se cítí být součástí organizace a jsou k ní více loajální. Na úrovni celé společnosti se pak toto v dlouhodobém trendu projeví na snížení fluktuace, zvýšení retence klíčových pracovníků či zlepšení...

Jak zvládnout stres metodou inner game

autor: Petr Pražák Kdekdo si dnes stěžuje na stres. Lidi ve firmách dusí stres na konci každého kvartálu, potřeba skloubit rodinný a profesní život klid nikomu nepřidá, znají ho sportovci, a málokdo si umí představit, co prožívají novináři těsně před uzávěrkou. Americký poradce a kouč Timothy Gallwey už dlouhá léta pomáhá sportovcům i manažerům významných společností, jako jsou IBM, Apple a další, dosáhnout vnitřní stability pomocí metody Inner Game (vnitřní hra). Společně s lékaři Eddem Hanzelikem a Johnem Hortonem o tom napsali knihu – Zvládněte stres metodou Inner Game. V čem spočívá kouzlo této vnitřní hry a jak pomáhá v konkrétních situacích? Jak se projevuje Tvůrce stresu? Podle T. Gallwey většina z nás v sobě nosí dvě Já. První Já na sebe kupí jednu vrstvu soudů a obav na druhou. To je Tvůrce stresu. Místo Tvůrce stresu bychom mohli říci strach, obavy, nevědomost, ignorance. Jeho hlas k nám například promlouvá: „Tohle nedokážu… Na to už fakt nemám…“ Tvůrce stresu vynáší soudy s takovou autoritou, že jeho slova chybně přijímáme jako přesné a korektní hodnocení. Schopnost uvolněného soustředění a větší kontrola nad svým životem Kouč Timothy Gallwey během letité spolupráce s uznávaným internistou Eddem Hanzelikem poznal, že lidé disponují obdivuhodnými skrytými schopnostmi, které jsou jim vrozené. Dá se říci, že je to naše druhé Já. Jestliže se člověk dokáže s touto silou spojit, napojí se na energii uvolněného soustředění, je spokojenější a úspěšnější v osobním i profesním životě. Chceme-li čerpat tuto vnitřní sílu, klíčem je zbavit návyků prvního Já. To nebývá snadné. Nástroje vnitřní hry (inner game) pomáhají, a nejen manažerům, vytvořit si nové návyky a získat tak větší kontrolu nad svými životy. Co jsou naše kořeny stability? Co tvoří...