Buddha v laboratoři

Buddha v laboratoři

Mezi nejúčinnější metody psychologické intervence, které dokážou přinést výraznou a udržitelnou změnu v oblasti naší životní pohody a subjektivního pocitu štěstí, patří podle pozitivních psychologů meditace. Lidstvu je známa více než 2500 let. Je zásadním prvkem téměř všech náboženství a duchovních tradic, včetně judaismu, křesťanství a islámu. Pod pojem meditace zahrnujeme více metod, jejichž původ a techniky se odlišují. Meditační techniky se tradičně rozdělují mezi meditace zaměřené na koncentraci a meditace všímavosti. Ve všech typech meditace zaměřených na koncentraci meditující vědomě ohraničuje své vnímání a koncentruje svou pozornost na jediný objekt. Praktikující se snaží ignorovat ostatní stimuly přicházející z prostředí a zaměřit se zcela objekt meditace. Pozornost by měla být prosta analýzy i emocí, aby byl přímo zažíván objekt meditace, který může být umístěn v našem těle či vnějším prostředí. Příkladem objektů meditace mohou být například dech, mantra či plamen svíčky. V meditaci všímavosti se naopak pokoušíme otevřít zcela svému okolí bez posuzování všech vjemů, které k nám přicházejí z naší mysli, našeho těla i z vnějšího prostředí. Neulpíváme však na žádném z těchto stimulů. Některé meditační techniky kombinují oba přístupy. Například meditující se může zaměřit na dech (jak je typické pro zenovou a vipassana meditaci), ale je dovoleno zaměřit se na jiný stimul, pokud se stane dominantním, a potom opět jemně vrátit svou pozornost k dechu nebo mantře. Většina duchovním tradic přitom neulpívá na jednom způsobu meditace a nabízí širší škálu meditačních technik. Meditující psychologové Meditace se do zájmu psychologů dostala tak trochu zadními dveřmi koncem barevných šedesátých let. Tehdy se s hnutím hippies oživil zájem o východní filozofie. Někteří psychologové opustili své akademické jistoty prestižních univerzit a...

Mužské archetypy – hrdina, král, milenec, čaroděj

autor: Petr Pražák Motto: V každém muži jsou čtyři mocní Wiliam Blake Není snadné být mužem v době, kdy chlapci jsou vychovány ženami, life-stylové časopisy prosazují ženskou emancipaci a mužskou depilaci, moudří vládci s vizí, odvahou a velkorysým a upřímným srdcem jsou vzácnější než panda a naši bojovníci válčí prostřednictvím televizím obrazovek ve vzdálených válkách, kterým nikdo nerozumí, nebo vybíjejí svou agresivitu na silnicích a finančních trzích. Aby pochopili a potvrdili svou mužskou identitu v postmoderní době, mnozí muži se vrací ke kořenům. Znovu objevují mužské archetypy – hrdinu, krále, bojovníka, milence a snaží se jim porozumět a dát nový obsah. Co jsou to archetypy Na počátku bylo slovo, slova se spojila v příběhy, z příběhů se staly mýty, které ukazovaly lidem cestu.V náboženství, v pohádkách, v tradicích, v umění. Tyto fantazie a symbolické obrazy, které známe z pohádek a mýtů, jsou projevem tzv.archetypů. Zakladatel analytické psychologie C. G. Jung znovuobjevil pro naši západní civilizaci fakt, že mýty jsou v první řadě psychické manifestace, které zobrazují povahu duše. Archetypy jsou podle něj typické postavy, motivy, scénáře a bytostná poznání, které nám umožňují bezpečně proplouvat nevědomím až k pochopení a prožitkům naší skutečné podstaty. Symbolickou formou vyprávějí o základních zkušenostech lidské existence. Archetyp není sám o sobě ani dobrý ani zlý a jeho pozitivní či destruktivní vliv záleží na tom, zda mu podlehneme, budeme ho ignorovat či naopak respektovat a brát v úvahu a záleží na tom, jak se k němu postavíme. Archetypy jsou plné tvůrčí energie. Pokud se na ně dokážeme napojit, najednou chápeme, víme, co musíme udělat, a ještě v tom okouzlení nacházíme energii, abychom to udělali. Z hlubin našeho nevědomí se vynořuje životodárná řeka, aby...