Jak si vybrat kouče

Jak si vybrat kouče

Pro úspěch procesu koučování je velice důležitý výběr kouče. Vzhledem k realitě českého koučovacího trhu, kdy koučovací služby může nabízet kdokoli, kdo se za kouče prohlásí, vám mohou pomoci při výběru vhodných koučů pro spolupráci odpovědi na následující otázky. Je kouč držitelem nezávislé akreditace ČAKO, ICF, EAGT, EMCC, nebo jiné mezinárodně uznávané organizace? Má kouč specifický výcvik v koučinku ukončený certifikátem? Výcviky – základní úroveň: > 65 hodin, zkušení: > 125 hodin Má kouč relevantní zkušenosti pro koučování manažerů? Jaká je délka jeho koučovací praxe? Jaká je délka koučovací praxe od ukončení  výcviku v koučování? Jaký je celkový počet odkoučovaných hodin? Rozumí kouč organizačnímu kontextu, ve kterém bude koučovat? Jaké má kouč doporučení či reference? Obecně platí, že poslední slovo při výběru by měl mít vždy klient, který se rozhoduje na základě osobní zkušenosti s koučováním. Kouč by vás měl inspirovat a motivovat, mělo by jít o vztah ve výši očí, kdy ani jedna strana nebude mít tendenci dominovat.  ...
Jak úspěšně zvládat stres

Jak úspěšně zvládat stres

 „Doba je tak rychlá, že už nestačím držet krok ani sama se sebou“ řekla mi nedávno jedna manažerka. Vyjádřila tím pocity mnoha lidí, s nimiž denně přicházíme do kontaktu. Různé průzkumy stabilně ukazují, že výrazný stres v práci zažívá více než třetina populace. Stres má negativní dopad na naše zdraví, psychickou pohodu a z dlouhodobého hlediska také na naši výkonnost. Špatnou zprávou je, že množství stresu v našem okolí stále stoupá. Naštěstí existuje i dobrá zpráva. Se stresem se dá úspěšně bojovat. O co vlastně při stresu jde? Stresová reakce je fyziologickou odpovědí našeho těla na zvýšené fyzické, emocionální či intelektuální požadavky. Zatímco u pračlověka byla mobilizace těla do programu „udeř, nebo uteč“ vhodnou reakcí na většinu stresujících situací, v současné době společenské konvence způsobují, že se tento stav podobá túrování motoru naprázdno a většinou jen neefektivně spotřebovává naši energii. Jako stresující obvykle vyhodnocujeme události, které nedokážeme předvídat nebo ovlivnit. Události představující výzvu pro hranice našich schopností a události, které nás vystavují vnitřním konfliktům. Stres začíná být opravdovým problémem tehdy, když jsme dlouhodobě vystaveni tlakům, které jsou vyšší než naše odolnost. Důležité je si uvědomit, že působení jednotlivých stresorů se sčítá a někdy mohou rozhodnout i maličkosti. Pokud se najednou nahrne několik událostí, které jinak zvládáte s úsměvem, může přetéct pomyslná poslední kapka. Mějte svých 5P pohromadě V případě zvládání stresu 5P znamená:  prevenci  předvídání  přípravu  percepci poučení Na prvním místě stojí prevence. Ideální je, když dokážeme zmapovat možné původce stresu ve svém okolí a dokážete se jim úspěšně vyhýbat nebo je zcela eliminovat. Pokud již popáté v tomto měsíci zmateně pobíháte ráno po bytě, hledáte zoufale klíče a stresujete se, že přijdete zas...
Firemní kultura pro nové tisíciletí

Firemní kultura pro nové tisíciletí

Slovo krize se dnes skloňuje ve všech pádech, až nás z toho uši brní. A tak je možná právě teď vhodné položit si otázku: Jakou firemní kulturu by měly mít společnosti, aby na počátku nového tisíciletí uspěly. A jaká firemní kultura už spíše nefunguje? Co brzdí firemní rozlet? Jeden ze zakladatelů evropského koučinku Sir John Whitmore na seminářích s manažery často připomíná: „Lidé podávají výkon, protože chtějí, ne proto, že musí.“ Mnozí mi asi dají za pravdu, že toto aktivní, či pasivní chtění zaměstnanců je ovlivněno firemní kulturou. Jedna z firemních kultur, které dnes přestávají být efektivní, je založená na strachu. Lidé se bojí něco samostatně udělat, kryjí si záda byrokratickými procedurami a předpisy, bojí se konfliktu. Pokud bychom pro jednodušší pochopení použili obrázek z fotbalového zápasu, lidé si v duchu říkají: „Radši do toho míče nekopnu, co když se netrefím a někdo mne zkritizuje.“Tato kultura se často na první pohled tváří přátelsky, lidé se na sebe usmívají, dělají, že se drží pravidel, ale zkrátka je to prostředí, kde se všichni vyhýbají tomu pomyslnému míči a taková společnost se neposouvá příliš kupředu. Druhým extrémem jsou společnosti, kde uvnitř firmy vládne mezi lidmi velká rivalita. Lidé jsou zde podporováni aby soutěžili mezi sebou a tím pádem někdy zapomínají, že mají soutěžit hlavně s okolními konkurenčními podniky. Zdejší manažeři i zaměstnanci se mezi sebou perou o moc, jde tu hlavně o to, kdo nejvíc prodá, kdo má pod sebou nejvíc podřízených, čí rozpočet je největší, kdo ukořistil největší kancelář. Je to soutěživost dovedená ad. absurdum. Firemní kultura pro nové tisíciletí Jaká je tedy úspěšná firma nového tisíciletí? Použijeme-li opět příměr z fotbalu, je to úspěšné vyhrávající...
Koučování – cesta k výkonnému a kreativnímu týmu

Koučování – cesta k výkonnému a kreativnímu týmu

 Kolik ze svého potenciálu skutečně využíváte ve své práci? A co je ta největší bariéra, která vám váš potenciál brání využívat? Tyto dvě prosté otázky klade sir John Whitmore, jeden ze zakladatelů a guru koučinku na svých seminářích po celém světě. Zajímavé je, že bez ohledu na kontinent, národnost či náboženství výsledky vycházejí v podstatě stejně. Většina lidí na světě si myslí, že využívají maximálně 40 procent svého potenciálu a největší bariérou je strach. Ukazuje se, že tradiční způsob vedení firem selhává. Společnosti, které spoléhají na direktivní způsob řízení a vše se pokoušejí zakonzervovat do systémů a směrnic, se ve stále se zrychlujícím a silně konkurenčním prostředí začínají podobat nemotorných dinosaurům, kteří sice dokáží ještě mnohé převálcovat, ale ve skutečnosti jsou odsouzeni k vyhynutí. Jejich zaměstnanci bývají frustrováni a demotivováni. Snad proto koučink patří mezi jeden z nejrychleji rostoucích bussinesů na světě a zdá se, že vlna popularity dorazila již k nám. Mnoho firem si začíná uvědomovat, že kvalitu firmy dělá především kvalita lidí, kteří v ní pracují. Osvícené firmy již nemluví o lidských zdrojích, ale o lidském a psychologickém kapitálu firmy. A hledají nové cesty, jak své lidi rozvíjet. Proč koučink funguje? Není to ani manipulace, ani dávání rad, koučink pomáhá aktivizovat každému z nás své zdroje a uvolnit potenciál, který v nás je. Koučink zvyšuje schopnost rozhodovat se a přejímat odpovědnost za své rozhodnutí. Koučink tedy „vyrábí“ zaměstnance a týmy pro nové tisíciletí – kreativní, schopné se rozhodovat a přebírat odpovědnost. Co je podstatou koučinku? Koučink je obvykle dialog dvou lidí ve „výši očí“, ve kterém koučovaný přichází s přáním dosáhnout cíle. Ten, kdo je v roli kouče – a může to být profesionální kouč, manažer,...
Jak dosáhnout změny

Jak dosáhnout změny

Přesto že klasické přísloví tvrdí, že změna je život,  většina z nás  má ke změně ambivalentní vztah. Na jedné straně si ji často přejeme, na straně druhé se ji obáváme. Abychom se mohli změnit nebo rozvíjet, musíme upustit naší komfortní zónu. Komfortní zóna představuje určitý prostor, který člověk obývá, je mu důvěrně známý a vyzná se v něm a kde pobyt nevyžaduje žádné zvláštní úsilí. V této zóně jednáme přirozeně a automaticky a jsme na ni zvyklí. Pokud překročíme tuto zónu nebo narazíme na oblast zkušeností nedostatečně zpracovanou v naší komfortní zóně, ocitneme se v zóně osobního rozvoje.V dětství a mladí hranice naši konformní zóny překračujeme zcela přirozeně a naše zvědavost a touha po dobrodružství nám zajišťuje naše učení a rozvoj. Problém nastává, když se v naší komfortní zóně zabydlíme a nechceme se hnout z místa. Cítíme se sice pohodlně, ale zároveň stagnujeme, rezignujeme na své vize a nerosteme. Co nás dokáže motivovat ke změně Abychom se pohnuli dál, potřebujeme obvykle motivaci. Motivaci můžeme definovat jako stav, který aktivizuje naše chování a dává mu směr. Na základní úrovni motivace směřuje chování k určité odměně, jež představuje příjemné pocity nebo omezuje pocity nepříjemné. Motivace tedy může být pozitivní nebo negativní. Negativní motivace nastává, když nám naše zóna komfortu začne být těsná a přestane být pohodlná. Například pokud se změní vnější podmínky k horšímu nebo pokud se zvýší naše uvědomění o naší situaci. Často totiž zaměňujeme důvěrně známé za pohodlné a raději si nechceme připustit realitu, přestože se naše okolí diví, jak můžeme v dané situaci setrvávat. Představte si, že máte nadváhu. Přibíráte plíživě kilo po kilu, občas si říkáte, že by bylo fajn zhubnout, ale v zásadě vám to nijak nevadí. Pak jednou zavítáte...